iPhone 3GS a HTC Touch Pro 2

Tohle bude poznámkovník postřehů, které jsem pochytil při seznamování se s těmito dvěmi hračkami. Nebude to souvislý text a budu ho rozšiřovat tak dva dny postupně, jak na něco přijdu = bude se i po vydání měnit. 3GS je teď můj, nahrazuje iPhone 2G. Ten není mým primárním mobilem, tím je SE K800i. iPhone mi jako mobil úplně nevyhovuje, důvody jsou hlavně o tom, že s telefonem zacházím jak s kusem klacku. HTC mám jen půjčené s úkolem tam rozběhnout synchronizaci s Exchangem a jednu obchodní aplikaci.

iPohne 3GS

• Bez prvotního připojení k PC (iTunes) a vložení SIM karty je to úplně na nic. Dovolí vám jen zavolat na 112.
• Záda jsou oproti 2G plastová, ale hlavně někoho napadlo je stupidně prohnout. Výsledek je, že když 3GS položíte na rovnou plochu místo do ruky a začnete po něm šmejdit prstem, tak se naklání a následně o tu plochu při zpětném dopadu cvaká. Pokrok nezastavíš.
• Dál nějakého ergonoma napadlo, že displej víc do žluta bude příjemnější. Bílá teď opravdu vypadá jako papír, ale na fotkách vypadá odpudivě. Musím změnit tapetu na displeji. Měl jsem tam letadlo v oblacích, teď ty oblaky vypadají naprosto nevěrohodně.
• Na displeji je jakási protišmudlací úprava a opravdu to funguje.
• V balení telefonu za 20k už není stojánek/kolíbka! Krize je krize.
• Stačilo připojit k iTunes, říct jim, že chci obnovit z backupu mého původního 2G a za pár minut jsem měl 3GS v NAPROSTO shodném stavu v jakém jsem vypnul 2G. Včetně otevřených stránek v Safari. Impresivní! Takhle má vypadat backup...
• Vyšší rychlost CPU je poznat jen občas a někde. Například teď navštěvuji plnou stránku iDnes, které jsem se na 2G vyhýbal, protože se rendrovala odpudivě dlouho.
• GPSka je fajn a ještě lepší je perfektně citlivý elektronický kompas, který na své aplikace ještě čeká (augmented reality). Horší je implementace, kdy systém je schopen k poloze dojít i pomocí triangulace z GSM základovek, když se mu nedaří fix na GPS. Blbé je, že tato skutečnost (snížená přesnost) není uživateli nijak indikována. Stejný ukazatel se v Google Maps objeví při naprosto přesném fixu z GPSky i při odhadu z triangulace.

HTC Touch Pro 2

• Vybalil jsem, nepřipojoval k počítači ani nevkládal SIM (připojeno přes wifi) a zjistil, že to jde normálně používat (samozřejmě bez telefonování).
• Ovšem následně se telefon dlouhé chvíle "rodí". Zahrnuje to několik restartů.
• Počeštění je do systému dobastleno. To znamená, že ho zvolíte po prvotních restartech, telefon se znovu restartne a skončíte s tím, že téměř vše je česky, ale občas narazíte na angličtinu (Programs, Settings ve Start menu).
• Displej je fyzicky jen o málo větší než u iPhona, ale rozlišení je mnohem větší (800x480 oproti 480x320). Upřímně nevím k čemu. Jsem krátkozraký, což sebou nese to, že na blízko vidím fakt dobře, ale menší písmo než na iPhonu už nesnesu. Pokud má být efektem, že je vše jen mnohem jemnější (okraje), ale velikost bude stejná, tak si myslím, že je to zbytečné. Zkusil jsem schválně Remote Desktop (což považuji za velký plus Windows Mobile) na server, ale ten naskočil jen v 680x480, takže na stranách zbyly bílé pruhy. Rozlišení se tedy zase nevyužilo. Navíc tam byly dost zásadní chyby zobrazení (některé nápisy byly ve skutečnosti dvakrát větší než měly být). Takže za mne je vyšší rozlišení spíš k ničemu.
• HTC je mnohem tlustší než iPhone, protože má pod displejem vysouvací klávesnici. To je skvělé, protože on-screen klávesnička je naopak šílená. Hlavně titěrná. Ne že by na ní psát nešlo. Trefoval jsem se i prstem docela dobře a bez překlepů, ale musel jsem se hodně soustředit. Hardwarová klávesnice ja naopak na pohled luxusní. Podsvícená. Tlačítka jsou rozumně veliká a je kolem nich ponecháno i dost místa. Debilní je nízký zdvih nebo možná ne ten, ale proklik při stisknutí. Obvzláště na mezerníku (asi jen jediný spínač uprostřed). Připadá vám to jako by se klávesám tisknout nechtělo a když už to udělají, tak je to jako když promáčknete plast. Určitě se na téhle klávesnici píše lépe než na displeji čehokoliv, ale nikdy nezapomenu na klávesnici Psionu, kde se daly s přehledm psát dlouhé texty.
• Zásadní problém vidím v neodladěnosti dotykového ovládání. Můžete používat pero i prst (ve většině případů naprosto stačí) a systém se inspiroval i tahy, které zavedl iPhone. Apple ale na systému evidentně pracoval mnohem více a hlavně asi ladil na konkrétní hardware. Výsledek je, že nechtěné dotyky jsou velmi dobře potlačeny. Na HTC se mi stávalo velmi často, že jsem vyvolal nějakou akci, kterou jsem vůbec nechtěl a pak jsem ji zase rušil. Nemyslím, že by to bylo neznalostí systému, ten je vcelku jednoduchý, ale prostě jsem se někde lehce dotkl. Jindy jsem se na ovládací prvek musel zase trefovat (proklikávací nápisy mi přijdou, že reagují snad jen na písmenech).
• Rozchodit synchronizaci s Exchangem (v mém případě Kerio, které Exchange protokol plně implementuje) nebylo tak jednoduché, jak se dělá. Jinak bych ani HTC nedostal do rukou a zvládl by to majitel sám. V mém případě to obnášelo Googlování nějaké 0x84xxxxx chyby (proč se to zařízení neumí vykváknout?). Následně stahování certifikátu serveru a jeho import do certifikačního úložiště. Potom už to funguje velmi pěkně, ale to na iPhonu taky a navíc mi rozchození přišlo mnohem snazší. Je fakt, že jsou i horší případy (Nokia k Exchangi je fakt blbej nápad).
• V systému jsou dva prohlížeče (Internet Explorer a Opera). To už ukazuje na nějaký problém. Krátkým shrnutím oba stojí dost za prd. Každopádně urazily velký krok dopředu od dob prvních PocketPC, ale například ani v jednom se mi nepodařilo vyloudit alespoň statický obraz z IP kamery Axis. Nejdál se dostala Opera, která se v půlce loadování prvního obrázku zastavila a víc už neukázala. Ve stejný den jsem přes 3GS objednával například lístky na O2 Extra a připadal jsem si jak na stolním počítači.

komentářů: 7

Buďte na internetu

Bojím se, že lidé se často dělí na dvě skupiny. V pravěku například na ty, které je potřeba vzít po hlavě klackem a na ty, které mi v tom pomohou. Dnes je tomu nejinak. Ti lidé s prsty na tlačítkách razí teorii, že kdo není na internetu neexistuje a ti druzí nechápou k čemu by jim ta nehmatatelná věc pomohla v jejich existenci - vyvážení žump anebo prodeji travního osiva. Pravda je jako obvykle asi někde uprostřed, ale to je vcelku jedno, protože jako obvykle ji nikdo příliš nehledá. Těžko se holt odhaduje jak velké investice do internetové přítomnosti mají smysl a kdy už je to spíš o honění ega a plnění cizího rozpočtu.

Každopádně jistá souvislost mezi přítomností na internetu a přílivem zákazníků zde určitě je. Málokdy je ale tak jasná jako byla dnes. Takže se pohodlně posaďte, střihneme si oblíbený "real world case study":

Seděl jsem v autě někde u hostivařských kolejí a zatoužil po teplém obědu. Vím tam o sadě "restaurací" v prvním patře blízkého Intersparu, které si úvozovky opravdu zaslouží (zřejmě podle hesla: hypermarket nám nažene lidi, tak my zařídíme, aby zase dlouho nepřišli).  Pak je tam ještě nějaká pizzerie, o které jde word of mouth, že pizzy dělá polosyrové. Takže jsem vytáhl z kapsy telefon a nahodil Google Maps a zadal "restaurace". Přichází první sítko. Nevím, jak proaktivně se Google staví k plnění své databáze, ale 20 hitů v blízkém okolí mi přišlo dostatečných. Takže jsem nepocítil potřebu hledat nějak dále. To znamená, že ty podniky, které v Google Maps nejsou pro mne právě přestaly existovat. Jistě možná investovaly do skvělé mikroprezentace v rámci Mapy.cz, ale ty si na mobilu tak hezky nepustím, takže smůla pro ně i Seznam.

Jisté je, že Google asi opravdu odněkud sám náplň čerpá, protože velká část hitů obsahovala pouze slovo Restaurace a pak jen telefon a adresu. Možná bych je zkusil, kdyby tam nebyly další i s názvem a webovým URL. Od těch je jen pověstný klik na jejich shlédnutí.

A máme zde další filtr. Když se vám stránky na mobilu budou tahat déle než 15 sekund (GPRS!), tak to asi zabodnete. Stejně tak, když na titulce nenajdete nic konkrétního a museli byste hrabat někde dál.

Pak narazíte na restaurace, kde mají jídelníček na webu. To je fajn. Občas tam jsou i ceny, což slušně pomůže v orientaci zda půjde o pajzl nebo kongresové centrum (protože kuřecí kapsu s šunkou a sýrem mají na lístku v ČR oba druhy).

A pak už dojde na finalní lámání chleba. Mne zaujala restaurace, která na webu měla denní nabídku a u ní bylo dnešní datum, takže bylo jasné, že jde o aktualizovanou věc. A tak jsem (mimochodem velmi dobře) jedl v Hospůdce Karolína.

Možná to vypadá komplikovaně, ale celá akce mi zabrala asi 3 minuty, kdy jsem stejně na někoho čekal.

Možná se chovám nestandardně, ale platím standardními penězmi.

Na což tentokrát nedošlo, protože kolem předzahrádky, kterou jsme proaktivně obsadili prošel chlapík a zvolal, že bychom si zasloužili jako první hosti na ní (bylo po dešti) oběd zdarma. Společně jsme tomu zasmáli. Když šel o pár minut zpátky a říkal, že už to zařídil, tak už mi to přišlo jako trochu převařený vtip. Do té doby než přišla a obsluha se slovy, že jídlo platit nemusíme, protože to byl majitel. Tak vidíte, co Google dokáže

komentářů: 8

Jaká je IP kamera Axis Q1755?

IP kamery jsou mladý, zajímavý a do jisté míry předražený obor počítačových produktů. A výrobky švédské firmy Axis patří ke špičce v tomto úzkém oboru. To s sebou nese výhodu a nevýhodu. Tím pozitivním je, že výrobky s touto značkou jsou spolehlivé, stabilní a po obrazové stránce kvalitní. Negativem je, že mezi tímto drahým sortimentem patří k nejdražším. Navíc to co koupíte dnes bude spolehlivě za pár let zastaralé, protože vývoj zrovna tady letí rychlostí padajícího Concordu.

V rámci tohoto překotného vývoje Axis přešel v poslední sérii svých kamer z MPEG4 Part 2 na H.264 (MPEG4 Part 10). To umožnilo streamovat při rozumných objemech i video s předtím nedostupným rozlišením (asi 50%úspora pásma oproti MPEG4 Part 2 a 80% oproti MJPEG). Vlajkovou lodí v tomto segmentu se stala fixní kamera Q1755. Jde o velmi univerzální zařízení stojící vlastně vysoko nad dříve top modelem nepohyblivých kamer– modelem 223M.

Rozlišení

Kde 223M nabízela 1600x1200 pixelů, tak Q1755 přichází s nekompromisním FullHD obrazem (1920x1080). Pravda je zde malý podraz. Buď bude CMOS chip snímat obraz progresivně v rozlišení 720p (1280x720) a na FullHD obraz digitálně upscalovat anebo si zvolíte režim 1080i, kde budete mít sice plné rozlišení, ale pokaždé jen s polovičkou řádek– po digitálním spojení (deinterlace), které kamera sama provede, se můžete dočkat rozmazaných hran u rychle se horizontálně pohybujících objektů.

Rozlišení je přesto každopádně hlavním tahákem této kamery. Umožní vám získávat i při velkém úhlu záběru velmi detailní obrázky a to v bezpečnostní oblasti, kam tato kamera míří především, může znamenat, že místo dvou kamer budete potřebovat jen jednu. A to se počítá.

Jen na jedno vás upozorním: kamera nyní umožňuje streamovat už jen v MJPEG nebo H.264 (klidně současně), ale starší MPEG4 Part 2 už z ní nedostanete. Pokud máte na Axisech a Part 2 postavené nějaké vlastní řešení, tak se připravte na úpravy.

Velkou výhodou je specializovaný procesor pro zpracování obrazu. Nekoná se tak obvyklá závislost snímkovací frekvence na zvoleném rozlišení. V obou kodecích máte k dispozici i v plném rozlišení 25 fps.

Objektiv

Za skvělým obrazem Q1755 nestojí jen snímací chip s vysokým rozlišením, ale i objektiv. Ten je tentokrát pevnou součástí kamery (předchozí řady Axis kamery používaly výměnné objektivy s C/CS uchycením obvyklé u průmyslových kamer). Tento ovšem poskytuje z kamery ovladatelný zoom s možností 10x přiblížení. Navíc kamera umí automaticky ovládat i jeho ostření (Auto Focus). To co každému majiteli digitálního foťáku přijde jako samozřejmost v oblasti fixních bezpečnostních kamer takové není– ohnisko i zaostření se obvykle u fixních (dome kamery jsou něco jiného) jednou nastaví (třeba pomocí šroubků na objektivu) pro dané umístění a tak už to zůstane. Je tedy pravdou, že z webu ovladatelný zoom i ostření jsou spíš třešničkami, než průlomem kupředu.

Mají ale i reálné užití a to ve formě funkceGate Keeper. Ta funguje následovně: určíte si dva sety ohniska a zaostření– typicky jedno široké a druhé detailní. Pak přidáte hlídanou oblast. Pokud se v ní vyskytne pohyb, kamera nalomuje do detilního nastavení a zde setrvá po definovaný čas. Můžete tak třeba hlídat firemní parkoviště a v případě příjezdu automobilu do brány kamera sejme detail s SPZ. Jen si je nutné uvědomit, že Q1755 není sama o sobě pohyblivá, takže detailní oblast musí být uprostřed. Anebo můžete použít PTZ kamerový držák, který si Q1755 umí sama ovládat přes její RS485 port a protokol Pelco D.

Ukázky obrazu

• zoom 1x
• zoom 10x

Noční snímání

Když jsem mluvil o tom, že Axis Q1755 nahrazuje a přesahuje 223M, tak jsem to myslel vážně. Novinka tedy má ovladatelný IR filtr. Kamera si ho umí odklopit při nedostatku světla sama anebo to můžete udělat přes API vy. Ve spojení s IR reflektorem tak můžete snímat prostory v absolutní tmě bez viditelného nasvícení.

I bez IR přísvitu dělá citlivý chip a objektiv se světelností F 1.8 své: při 2 luxech získáte ještě barevný obraz. Na černobílý vám stačí 0.2 lux. Je to sice impresivní, ale lidské oko je stále výrazně lepší.

Audio

Kamera také přeshuje jinak specializované A modely Axisu se specializací na audio funkce. Má vestavěný mikrofon a výstup na externí. Stejně tak najdete vzadu jack pro připojení aktivního reproduktoru pro přenos zvuku i ve směru od operátora. Detekce zvuku v monitorované oblasti může být událost (pro zahájení nahrávání nebo sepnutí výstupu kamery).

Ochrana proti vandalismu

Kamera dispnuje funkcí Camera tampering, jde o aktivní monitoring snímaného obrazu. V případě, že je kamera odkloněna mimo snímanou oblast nebo například přestříkána barvou umí se sama ozvat (email, sepnutí výstupu).

PoE

Dostáváme se k zajímavým detailům. Kameru jde samozřejmě napájet přes aktivní PoE (802.3af). Ovšem Axis tentokrát zašel tak daleko, že v krabici ani nenajdete 220V zdroj. Uvědomil jsem si to až dodatečně, když jsem ji přenesl na nePoE switch. Konektor ovšem má a můžete použít starší (nebo doobjednat nové) Axis zdroje. Kamera akceptuje širokou škalu napájení:8-20 V DC nebo 20-24 AC.

Lokální storage

Příjemnou novinkou je slot na SDHC kartu přímo na těle kamery. Můžete kameru například umístit do dopravního prostředku bez konektivity. Kamera umí na kartu nahrávat a přes web rozhraní si můžete nahrané videa vzdáleně pouštět. Také jdou přes FTP stáhnout. Jsou uloženy v MKV kontejneru a Axis k nim dává MKV splitter pro Windows (Media Player). Už asi tušíte podraz. Mimo toto prostředí se mi video nikde nepovedlo přehrát. Schválně vám sem jedno zalinkuji, ale vylámaly si na něm zuby VLC i Media Player Classic s FFDShow.

S čerstvostí této funkce zřejmě souvisí i dvě další zvláštnosti. Karta sice jde za provozu kamery vyndat (je na to Unmount) tlačítko v webové správě, ale po vložení ji připojíte jedině až s restartem kamery (naštěstí i ten jde provést vzdáleně). Mount tlačítko sice je, ale nepomáhá.

Druhé překvapení mně čekalo u nastavení automatického mazání záznamů. Nastavujete při jaké úrovni zaplnění karty a jak staré videa se mají mazat. Bohužel logická spojka je opravdu AND. Na kartě musí docházet místo a video musí být dost staré. Pokud není, tak vám dojde místo na kartě a jste bez nových záznamů. Asi je to jen mé nepochopení, které vyřešíte dost velkou kartou.

Kompatibilita s prohlížeči

Nejlepší podpora je pro IE se zapnutým ActiveX. Tam získáte třeba interaktivní menu, kde můžete ukládat screenshoty z obrazu a výkon je po všech stránkách optimální. Nějaký obraz ovšem kamera zobrazí v téměř každém prohlížeči (což není zdaleka u IP kamer samozřejmé). MJPEG je řešen Java appletem. H.264 si umí zavolat QuickTime, pokud ho máte jako in-place plugin (třeba v Chrome). V nejhorším případě se můžete spokojit s statickým JPG obrazem s definovaným reloadem.

Styk se světem

Kromě RJ45 konektoru (100 Mbit), zmíněných audio a RS485 konektorů čekejte ještě:

• 3x RCA Y/Pb/Pr pro HD výstup
• 1x RCA kompozitní (puze PAL/NTSC)
• 2 I/O výstupy u nichž si můžete kombinaci libovolně určit (například aby
  oba byly Inputy nebo naopak Outputy!), oba můžete ovládat z kamery nebo přes
  API anebo použít jako událost startující například nahrávání

Resumé

Axis Q1755 je skvělý kus hardwaru, se kterým se dá užít spousty legrace anebo odvést ještě více práce. Bohužel cena tomu odpovídá: cca. 30.000 Kč bez DPH.

komentářů: 1

Chytrá domácí síť - 1.díl?

Řeknu to na rovinu. Nemám rád počítače. Alespoň ne ty velké piksly pod stolem, které odmítají bootovat, když to zrovna nejvíc potřebujete. Fakt je, že s novými verzemi operačních systémů většinou už nabootovat zvládnou, ale to jim jen umožnilo najít si ještě sofistikovanější mučení: tohle nepoběží, protože knihovna ta a ta je divná a vůbec: Error 1803.
Řešení tu možná je. Potvrdit starou pravdu, že historie se opakuje a začít z počítače, provádějícího všechno možné, vykopávat činnosti, na nichž vám opravdu záleží. Telefonovat musím: takže bye bye Skype a je tu VOIP telefon. Nechci aby běžel počítač s příkonem 150 W jen kvůli tahání dalšího dílu Dextra z netu: chytrý router s připojeným flash diskem to zvládne za Wattů deset. Prostě návrat k věcem, které vykonávají jednu činnost, zato ji dělají spolehlivě a správně.
Takže jsem se zakous a jakž takž zprovoznil:
- sdílenou knihovnu MP3 souborů přístupnou v síti přes UPNP
- přístup do sítě přes OpenVPN
- buzení vypnutých počítačů přes MagicPacket a jejich následné ovládání (např. vypnutí, když nabootují) pomocí Remote Desktopu
- streaming MP3 přes síťový přehrávač do zesilovače
- sdílenou knihovnu videa
- přehrávání videa pomocí síťového přehrávače do projektoru
- dálkové ovládání přehrávání pomocí mého iPhonu a přítelkyně iPodu Touch
- prohlížení televizního programu z webu a odsud úkolování a plánování nahrávání
- monitoring okolí přes IP kamery a ukládání událostí z nich na síťové úložiště + čumění na ně z výše uvedných iZbastlů
- malá VoIP ústředna s IVR a záznamníkem posílající zprávy přes email
- síťový tisk a scan
To jsou věci, které mi nyní nějak běží. Teď nevím jestli dřív odstraňovat nedostatky (které sice jsou, ale zatím vždy daný bod svou hlavní funkci plní) nebo se vrhat do dalších. Tak mne napadlo, že bych se místo obého mohl začít dělit s vámi o to, co už mám (a případně tak získat další nápady a pomoc). Ovšem předem upozorňuji na jedno. Moji primární platofrmou na desktopu jsou Windows. Volil jsem tedy řešení s ohledem na ně. Dál tu mám malý počítač s Windows 2003 Serverem Standard jako server (ale dal by se nahradit Windows XP/2000). Pokud budu potřebovat něco z dospělého Linuxu, tak ho na něm rozběhnu ve virtuálním stroji. Síťová zařízení běží většinou právě na Linuxu, ale málokdy o tom dávají vědět. Kromě routeru, kde dělám Linuxové věci, na které jeho výkon stačí. Z Applu tu mám jen ten iPhone a iPod. Ale vůbec se nebráním tomu, když budete v komentářích sázet vaše alternativy na vašem oblíbeném OSu, pokud to nebudete dělat stylem: jsi Win-lama, já na to mám xxx a jsem king. Tak co, jdeme na to? Co bych měl rozebrat jako první?

komentářů: 14

Twitter - velmi živý technologický dinosaurus

Mám rád Twitter. To jen tak pro pořádek a začátek. Je to každopádně něco trochu jiného a nového. Pár kamarádů předtím mělo blog, ale málo které téma jim vydalo na celý článek a málokdo je od přírody grafoman (přestože to je dnes polehčující okolnost). Twitter se svými 160 znaky naplní rád a ochotně každý. Vždyť na to máme dlouholetý trénink z SMSek.

Takže reloaduji Twitter homepage několikrát denně. Neříkám, že jsem díky tomu udělal nějaký ohromný deal nebo sledoval reportáž z pádu letadla v přímém přenosu. Jen mám prostě pocit, že vím víc o lidech, kteří mě zajímají (a rovnou si řekněme, že to nejsou jen moji kamarádi, nejsme na Facebooku, že). Sledovat ostatní a korigovat podle nich sebe je lidská přirozenost. I o tom je Twitter.

Ale o tom mluvit nechci. Psychologickými aspekty moderních webových světů je několik z nich úplně zaplněno. Ještě, že jsou virtuální. Chci naplno říct, že Twitter je udivujícím způsobem technologický šmejd roku. A v poměru k oblibě by tuto cenu dokázal vyhrát i za celé desetiletí. Celkově hned po VHS pásce.

160 znaků a dost

Hned na začátek jsem si nechal, to na čem Twitter stojí. Takže to nemůže být označeno za nevýhodu. Je to prostě vlastnost. Napíšete maximálně 140 (nebo 160) znaků a končíte. A výsledek je, že lidi neplácají kraviny. Když se vám to nepovede dostat do jedné SMSky, tak je to buď k ničemu, nebo se neumíte vymáčknout a nebo je to na blogspot. Twitter to ovšem dokázal zvláštním způsobem okořenit. Těch 140 znaků se počítá doslova, takže krátké URL si klidně vložte, delší tam nedostanete. Teda dostanete. Kde jeden selhává, tak vzniká 100 jiných. A tak tu máme různé TinyURL, jdem.to a podobné služby. TinyURL sám Twitter na zkracování URL použije, ale pouze pokud i tak má váš post pod 140 znaků. Pokud jste téměř u konce a přidáte dlouhé URL, které by se ovšem po zkrácení do postu vešlo, tak vás to dál nepustí a URL samo nezkrátí, protože limit 140 znaků má přednost. Takže jdete na TinyURL, krátké URL si vygenerujete, vložíte a voila... Jsme přece v 21. století, kde stroje už nepracují.

Reply

Každého Twitteristu nejvíc potěší dvě věci: když si ho někdo přidá do follow listu a když mu někdo odpoví. Odpovídání je vyřešeno opět velmi inovativně a technologicky progresivně: prostě na začátku spotu vložíte zavináč a nickname toho, komu odpovídáte. Jako správný Twitter, to má několik háčků. Za prvé tím nedokážete odlišit na který konkrétní spot odpovídáte. Jen komu. A správný Twitterista dokáže třeba během hodiny vygenerovat tři spoty o naprosto různých věcech. Když si nedáte pozor, tak vaše odpověď může mít pikantní následky.

Takže když jsem akabecku odpovídal na to, že jsem chodil na jeho přednášky na VŠE a současně na jiný jeho spot ukazující budoucí podobu magistrály u muzea, kde jsem si povzdechl, že na místě, kde jsem jako malý kluk koukal na vlaky, nějaký šašek naprojektoval prosklenou administračku, tak z toho vyšlo, že jsem na jeho přednáškách koukal z okna místo toho, abych ho poslouhal. Prostě protože budouva VŠE je shodou náhod taky nad kolejištěm hlavního nádraží a s trochou chuti se o ní dá říci, že je prosklená. No, nechal jsem ho raději u toho, než bych se do toho zamotal ještě víc.

Přitom by stačilo spoty na Twitteru označit ID a v reply ho použít. Jako u emailu. Ale to by nebylo dostatečně simplicistní.

Reply na více uživatelů najednou

Občas se několik lidí začne na Twitteru bavit o jediné věci. Je slušné pak v odpovědi do takto vzniklého threadu vyjmenovat všechny nicky, které s diskuze účastní. Slušné, ale jinak vám to nepomůže. Twitter takto chytne pouze první nick a pokud vás ten, komu zrovna odpovídáte na druhém nebo třetím místě, přímo nesleduje, tak takovou hromadnou odpověď v @Replies nenajde.

AJAX rulez

Mám rád Twitter a mám rád GMail. Když máte rádi více věcí najednou (třeba žen), tak nedokážete nesrovnávat. Zatímco GMail je technologický skvost, který uvedl AJAX do obecného povědomí lidí a prolomil tak bariéry toho, co webové aplikace dokáží, tak Twitter stojí na trochu opačném konci. Můžete mít otevřené okno s Twitterem třeba celý den a nepomůže vám to ani za mák, pokud občas nezmáčknete Reload. Tak jak vám nové maily v GMailu naskakují tak říkajíc "samy od sebe", tak Twitter sám od sebe sedí a mlčí. Tady se ovšem možná blýská na lepší časy.

Obrázky
Jak se rozmohli fotomobily, tak samozřejmě došlo k tomu, že občas někdo pocítí potřebu místo textového postu twittnout nějakou momentku. Což ovšem opět skončí využitím nějaké služby, kde obrázek uložíte, vygenerujete si URL a to (v lepším případě bez zkracování) vložíte do svého postu. Geek je tvor neuvěřitelně flexibilní.

Neustálé problémy s přetížením
Twitter je každopádně fenomén. Na druhou stranu jste už asi pochopili, že je to spíš taková technologická hračka. Něco, co by s trochou štěstí dokázal naprogramovat šikovný prvák. Což možná nebude příliš daleko od pravdy, protože Twitter má téměř neustálé problémy se škálováním výkonu při rostoucím počtu uživatelů. Dokonce už vznikli obskurní teorie, které odvozují problémy z toho, jak ptáčci tahají velrybu do různých stran (založeno na obrázku, který Twitter zobrazí v případech
problémů).

SPAM a reklama
Samozřejmě, že Twitter lze použít k PR účelům. Účet BarackObama by mohl vyprávět. Také lze vytvářet umělé identity a vydávat se za někoho jiného a pokud to děláte dobře, tak to ani dlouho nikdo nemusí poznat (anebo se o to bude dlouze na Twitteru přít s ostatními). Dobře se dá také využít ochranné funkce Twitteru, která vás nadšeně informuje o nových fellowerech, ale o těch, kteří si vás odhlásili taktně pomlčí. Takže si někoho přihlásíte a zase ihned odhlásíte. Výsledek? Vcelku žádný, jen je tu jistá pravděpodobnost, že ten druhý si zase příhlásí vás a vy budete vypadat zajímavě (sledovat méně lidí než sleduje vás se v určitých kruzích považuje za in). Prostě Twitter a komerce je pole zatím neobjevené, ale jistě s velkou budoucností. Peníze prostě dokáží ohnout k podobě své cokoliv.

Lokace
Bylo by skvělé, kdyby Twitter respektoval dnešní geománii a vy tak například mohli sledovat co se povídá okolo vás. Různé Twitter klony to umí a já v dobrém vzpomínám, jak jsem takto našel pár zajímavých spotů a tipů na filmy loni na MFF v Karlových Varech od lidí, které jsem jinak neznal. Ale nejde o systémovou funkci, takže takové rozšíření jsou navzájem samozřejmě nekompatibilní a že by Twitter v tomto století něco takového implementoval je velmi optimistická idea.

Sečteno a podtrženo je neuvěřitelné, že něco tak primitivního jako Twitter dokáže fungovat tak dlouho a být vnímáno vcelku pozitivně. Například mnou. Přesto si rád zanadávám. Například teď. Jo, a nezapomeňte se podívat, co píšu na Twitteru

komentářů: 7

Internet de luxe

Jeden z klientů dostal neblahý nápad založit si pobočku. Pronajmout luxusní prostory, najmout zaměstnance a podobné složité úkoly si rozhodl zajistit sám a mně přenechal jen takovou maličkost jako zajistit tam přístup k podnikovému informačnímu systému a vyřešit telefony (bez bližších nároků). Vzhledem k tomu, že tato pobočka se má nacházet v high-tech metropoli s názvem Praha, tak se úkol jevil velmi jednoduchý. 

Myšlenkově jsem to uchopil tak, že vzhledem k tomu, že informační systém sám o sobě není ready k běhu nad distribuovanou databazí a i kdyby byl, tak nemám chuť řešit problémy s tím vzniklé a platit to, tak využijeme pro práci s ním remote desktop (který už teď používají pro jiné účely a jsou vcelku spokojení) a telefony pořeším VoIP spojením na stávající sídlo. Rychlým výpočtem jsem se dostal k tomu, že nějaké symetrické 2 Mbps do internetu mi při nasazení nějakého QoS postačí. Jako bombónek jsem se rozhodl požadovat nějakou formu SLA s tím, že se raději nechám překvapit tím, co mi pod tím firmy nabídnou.

Vcelku mi to přišlo jako věc, kterou dnes a v daném místě spláchnu za dopoledne a budu se pak věnovat samotným technologickým věcem s tím spojeným. Což se ukázalo jako naivní (tvrdě řečeno: naivní jsem já) a tento článek začíná vypadat na slušný seriál.

Telefonica O2

Zaprděný gigant není na prvním místě vzhledem k jeho pozici, ale protože mi v mailu přesně ve stejnou chvíli přistály jeho Business News s velmi akční nabídkou Internetu Forte, což je obchodní název pro symetrické řešení na bázi SHDSL (jak jsem snad pochopil). V patičce mailu bylo, že pokud o to mám zájem, tak mám zavolat z O2 Telefonu na *52. To vypadalo velmi jednoduše (nebudu muset nic sepisovat) a tak jsem tak učinil. Hlasový systém ovšem jaksi nepočítá s tím, že ze soukromého telefonu chcete firemní služby (čert aby tohle debilní dělení zase odnes, když už ho přines), takže v nabídkách není odpovídající volba a pokud se zajímate o internet, tak vás to z Business linky přehodí, na obyč, kde vohnouti prodávající denně ADSL babičkám ze Lhoty nejsou schopni pomoci.

To byla zásadní chyba O2, protože díky mé lenosti mohli udělat obchod dřív než bych oslovil vůbec ostatní. Takhle jsem musel sepsat mail na firmy@o2.cz.com  a jakmile to jednou máte na monitoru, tak to pak taky naforwardujete všem ostatním konkurenčním firmičkám, jen vyměníte To: v hlavičce. Alespoň já to tak udělal.

Z O2 se ozvala slečna ještě ten den. Sdělila mi, že by to teda možná šlo, ale že teď neví, zda je lokalita ok a technici už tam nejsou (druhý den ovšem sdělila, že se tím, zda to technicky půjde nebo ne budou zabývat až po sepsaní smlouvy!). Dále řekla, že na to mají akci (jako v Kauflandu) a že to bude tedy velmi levné (čti: na hranici akceptovatelnosti drahé), ale že se musíme uvázat na 2 roky a že teď z hlavy neví jak přesně ten úvazek funguje. Dále, že rychlost musíme určit teď a pokud se později rozhodneme ji zvýšit (!), tak přijdeme o akční ceny. SLA k tomu neposkytují, ale problémy obvykle řeší do jednoho dne (aneb: nic neslibujeme, takže problémy budou). Kreativně jsem jí nabídl, že by mi k tomu mohli zřídit tedy jako backup ADSL a tím bychom považovali neblahou kapitolu SLA za uzavřenou, což kvitovala s tím, že si to ovšem zaplatíme. Dnes poslali v mailu smlouvy s cenami, čímž přes jejich podceňování z mé strany obsadili první místo mezi svou jistě velmi dravou konkurencí.

Volný

I u Volného zareagovali na mail ještě ten den. Obchodník mne opět upozornil na to, že už ten den nedokáže zjistit nic o dostupnosti SHDSL (technologii sám vybral, nijak jsem ji v poptávce neurčoval) v dané loklitě a že zavolá další den. Tak se i stalo a sdělil mi, že v dané loklitě nemají své DSLAMy a že to tedy nedokáží. Po mém dotazu na jiné technologie začal opatrně vyzvídat mé cenové představy (to nemám moc rád) a když jsem mlhavě řekl něco o 6000 Kč měsíčně, tak se zachmuřil a prohlásil, že mi pošle nabídku do mailu.  To se i stalo a v mailu mi přistálo 6 MB Wordové přílohy (zřejmě tím chtějí dát najevo, že ten rychlý internet fakt potřebujete, zvlášť poté co ho mají oni). Tam bylo něco o Volný Business Komplet (žadná bližší technická specifikace), což je jakési kombo dat i hlasu (kterýžto jsem nechtěl). Aneb nahé ADSL není noční můrou jen O2. Když nechcete hlas, tak vás symetrické 2 Mbps vyjdou asi na osm táců. Měsíčně. O SLA ni slovo.

GTS Novera

Tito pánové zareagovali až druhý den mailem (přestože jsem v poptávce vysloveně požadoval telefonický kontakt) z anonymní (info@) adresy pomocí nějaké slečny (podle podpisu v patičce), která mne informovala, že pokud chci aby se mi věnoval obchodník a udělal mi nezávislou (na čem?) nabídku, tak potřebují nějaké další informace. Následoval jejich seznam. V něm byla polovina bodů v mé poptávce (kterou tedy asi nečetli) a druhá polovina byla podpásových typu: jaké současné řešení využíváte a od koho nebo jaké máte cenové představy? Na první polovinu jsem odpověděl, že je mají v původním mailu a na druhou jsem odpovědět odmítl. Zatím se neozvali.

Tolik můj malý průzkum bojem. Připadá vám to normální? Připadám vám normální já?  

komentářů: 22

MS software a nový server pro malou firmu

Aktuálně řeším pro jednoho klienta případ, kdy se má pořizovat nový server. Protože je to poměrně klasický scénář, tak jsem se rozhodl ho tady rozebrat. A to ze dvou důvodů. Pokud to dělám dobře (v což doufám), tak to bude inspirace pro ostatní. Pokud to dělám špatně (což matně tuším), tak mne tu někdo seřve v komentářích a budu vědět, kde mám chybu. Samozřejmě budu následující ještě konzultovat u MS specialisty mého distributora, ale z minulých zkušeností vím, že i tam se dočkávám občas velmi nápaditých řešení (bohužel myšleno ironicky).

Takže jedem. Firma je malá. Asi 20 uživatelů. Scénář lze ovšem aplikovat pro jakoukoliv firmu podobné velikosti od cca. 5 lidí do 75 (limit zamýšleného Small Business Serveru). Ta moje už server má a to Windows 2003 Standard, protože ho používá jako terminálový server pro své obchodní zástupce. Současně na něm běží obchodní IS třetí strany a to nad SQL 2005 Express. Problém je, že server začíná kapacitně nestačit a to hlavně v tom, že SQL 2005 Express umožňuje pro sebe alokovat jen maximálně 2 GB RAM. To je bohužel pro intentzivně využívaný SQL server málo.

Idea je taková, že s pořídí nový server a na něj se přesune vše stávající (SQL, fileserver a mailserver třetí strany). Starý server bude dál fungovat pro terminálový přístup obchodních zástupců (SBS neumožňuje terminálový přístup pro uživatele) a jako zálohovací. Stávající server je samozřejmě Primary Domain Controler stávájící Active Directory domény. Na to se na štěstí u SBS serveru myslí a i když je požadováno, aby SBS byl PDC, tak je tam grace period (myslím 14 dní), která vám umožní aby stávající server byl PDC a vy tak mohli zmigrovat na server nový.

Samozřejmě, že vy asi nebudete v takovémto postavní, který je poněkud specifikcé (stávající neSBS server), ale to nevadí. Uvádím to tady jen pro ilustraci, že to jde. Vše ostatní bude platit i pro vás, pokud pořizujete svůj první server (nebude to ovšem vůbec platné pro ty, který už nějaký SBS server mají!).

Aktuální situace je trochu komplikovaná tím, že za dveřmi je nová verze SBS serveru a to 2008. Dostupná je zatím pouze jako horká novinka v anglické verzi. Kdy bude česká se mi zatím na internetu zjistit nepovedlo, už jsem obeslal patřičná místa a informaci sem doplním (anebo někdo, kdo ví, pod článek). Primárně mějte ovšem o 2008 zájem. Přináší toho spoustu zajímavého (nebudu rozebírat zde, protože je to všude kolem a mimo téma). Proto vše níže budu konstruovat tak, abyste měli možnost vaším nákupem 2008čku využít.

Chci tady uvést ceny, protože jsou pro celý rozbor ilustrující, ale trochu jsem váhal jaké. Nemůžu uvést distribuční, protože se to nedělá a spoustě lidí bych kazil byznys. Doporučené koncové jsou zase dostupné jen u některých produktů. Takže jsem navýšil distribuční o marži, která si myslím je obvyklá. Ti co mají přístup k distribučnímu prodeji si svoje ceny rychle najdou podle uváděných MS kódů a ostatní nechť pro ně podle stejných kódů osloví svého dealera. Prosím, tuhle problematiku v komentářích nerozebírejte. Všechny ceny jsou bez DPH.

Varianta 1 - anglický SBS 2008 Premium v OEM

Pokud vám nevadí angličtina (směrem k uživatelům se vám projeví v dostupných webových aplikacích jako Outlook Web Access), tak můžete jít cestou nejmenšího odporu. Tím je čerstvě dostupný SBS 2008 Premium English (potřebuji SQL server, pokud vy ne podívejte se na verzi Standard). Pro 20 uživatelů to bude vypadat asi takto:

1x OEM Win SBS Prem 2008 Eng DVD 1-4 CPU + 5 CAL (T75-02475) 27.854 Kč + 3x OEM Win SBS Prem CAL 2008 Eng 5 Device CAL (6VA-00563) 15.241 Kč = 73.578 Kč

CALy (klientské přístupy) pořizuji pro tento konkrétní případ "per device", ale samozřejmě můžete zvolit i "per user" cenově je to na korunu shodné.

Plusy: nejlevnější, okamžitě dostupné
Minusy: anglické, vázané na nakoupený hardware, nemožnost využít starších verzí

2. varianta český SBS 2003 Premium v OEM a nákup SA

Pokud trváte na češtině, tak je tu samozřejmě cesta. Koupíte v OEM stávající SBS starší verze. Ten nainstalujete. Současně si k němu (a k CALům) aktivujete do 90 dnů SA a až přijde 2008 server tak dokupíte jen médium a upgradujete. SA musíte nakoupit přes multilicenční program.

1x Win SBS Prem 2003 R2 Czech 1pk OEM CD 1-2CPU 5 Clt w / WinSvrSP2 (T75-02108) 19.459 Kč + 3x Win SBS CAL 2003 Czech 1pk OEM 5 Clt Device CAL (T74-01038) 8.634 Kč + 1x Win SBS Prem SA OLP C 5 Cl. (T75-00154) 23.253 Kč + 3x Win SBS Prem CAL SA OLP C 5 Device CAL (6VA-01633) 11.570 Kč = 103.326 Kč

Plusy: okamžitě můžete nainstalovat čekou verzi 2003, až bude k dispozici 2008 česká tak zadarmo upgradujete až se vám zachce
Minusy: vázáné na hardware, nutnost hrozivého upgradu

3. varianta český SBS 2008 Premium přes MOL multilicenční program

Pokud už máte otevřenou multilicenční smlouvu s MS, tak je samozřejmě možné nakoupit i přes ní. Pokud nemáte, není problém otevřít hned na tento nákup novou, protože s nějakými těmi CAL navíc na limit pro novou asi dosáhnete. Tato varianta je obdobou předchozí. Přes MOL nakoupíte právo používat 2008 SBS Premium CZ a díky tomu i možnost používat jakoukoliv verzi starší. Toho ihned využijete a nakoupíte za pár korun média 2003 SBS Premium CZ a ty použijete pro instalaci. Po příchodu české verze dokoupíte jen média a přejdete. Cenu médií neuvádím, je okolo 600 Kč.

1x Win Small Bus Svr Prem 2008 Sngl OLP NL 5 Clt Qualified (T75-02578) 46.138 Kč + 3x Win SBS Prem CAL Ste 2008 Sngl OLP 5 NL Device CAL Qualified (6VA-01641) 22.959 Kč = 115.017 Kč

Plusy: není vázané na hardware, můžete tedy v budoucnu přenést na jiný stroj
Mínusy: nutnost hrozivého upgradu

4. varianta - Windows Server 2008 Standard CZ OEM a SQL Server 2008 Standard

V mém případě jde firmě hlavně o SQL server. Mailserver (hlavní výhoda SBS je, že přijdete velmi levně k Exchange) mají a jsou s ním spokojení. Průchodná by tedy byla i cesta nákupu obyčejného Windows Serveru a k němu samostatného SQL serveru. To je přesně tato varianta.

1x Windows Svr Std 2008 32Bit / x64 Czech 1pk OEM DVD 1-4CPU 5 Clt (P73-04018) 14.930 Kč + 15x Windows Server CAL 2008 Czech 1pk OEM 1 Clt Device CAL (R18-02886) 579 Kč + SQL Svr Std 2008 OLP C (228-08686) 25.142 Kč + 20x SQL CAL 2008 OLP C Device CAL (359-05032) 4.590 Kč = 140.569 Kč

Plusy: okamžitě dostupná čeština
Mínusy: samotný Windows Server je vázaný na hardware, zdaleka nejdražsí, získáváte jen (zjednodušeně řečeno) fileserver a SQL server

Byla by ještě varianta poslední (a ještě dražší) a to modifikace čtvrté, ale Windows Server by tam nebyl v OEM. Tedy by nebyl vázaný na hardware. Pro extrémnost jsem už neuvažoval.

Tolik můj přehled. Samozřejmě máte možnost obrátit se na svého dealera/distributora, ale je dobré být připraven a mít alespoň hrubý přehled o variantách. Nic takového jsem na internetu (nebo dokonce na stránkách Microsoftu) nenašel a tak jsem to sesmolil. Pokud se vám to nelíbí, nebo se tématicky nezdá sem vhodné, klidně to dejte vědět do diskuze a já to zase smažu.

komentářů: 11

Anonymně na internet

Jak se zdá, tak otázka anonymního přístupu na internet se aktuálně dostala do středu zájmu. Minimálně se na jejím zopdpovězení zřejmě dá vydělat docela dosti peněz. Což je ovšem odvislé od schopnosti držet slovo jistých celebrit a vlastní schopnosti sehnat si bílého koně.

Pokud věříte v prvé, tak asi nejste příčetní. Ti co disponují druhým jsou zase schopni v naší ekonomice dosahovat vyšších zisků než jednoho miliónu. Což ovšem zákonitě vede k otázce komu je určen miliónový richter easy made kit. Pravděpodobně široké mase lidí. Čím více jím bude disponovat (nejlépe když se to čirou náhodou provalí někde na DC++), tím méně bude jeho nalezení kdekoliv možné hodnotit jako důkaz. To je sympaticky jasná úvaha hodná rozumně uvažujícího myšlení (což druhá strana po hříchu nepředvedla) a jako taková si zaslouží odměnu. Proto zde podám pár klíčových slov: změněná MAC adresa wifi karty, nezabezpečený domácí wifi router, jednorázově nainstalovaný operační systém, temná noc se zaparkovaným autem na cizím sídlišti. Spojte to vhodně dohromady, odešlete na danou emailovou adresu a čekejte. Pokud se vám ozvou, tak se hřejte pocitem, že jste udělali něco pro dotace pražských divadel.

komentářů: 2

Trápení s online aplikacemi

Online aplikace nyní prožívají svůj nástup. Hovoří se dokonce o WebOSech, čeká se kdy Google uvolní webový kancelářský balík, na obdobný krok se spekuluje i u Microsoftu. Tisíce dalších online aplikací už jsou ale v rutiním provozu. Často nemají jednoduchou náhradu v klasických počítačových programech, takže ten posun k nim ani nevnímáme.  Jiné už klasické programy nahradily - mnoho lidí se třeba domnívá, že GMail je nejlepší emailový klient, který kdy existoval.

Důležité je ovšem to, že s používáním online aplikací přichází i určité omezení svobod a jistot, kterou doposud počítače dávaly. První na ráně je samozřejmě soukromí dat, které v nich máte uložené, ale nebezpečí hrozí i odjinud. U klasického programu existovalo něco jako instalace, po níž byl set funkcí, kterým daná aplikace disponovala, jasně dán. Něco jste koupili, ukradli nebo stáhli a takové to bylo, dokud jste to neodinstalovali. S nástupem internetu se mohutně uplatnila možnost online aktualizací, ale stále zůstávala možnost se rozhodnout, zda jsem spokojen s tím co mám nebo zkusím jít s dobou.

Onlinovým aplikacím tato ustálenost v čase chybí. Starost s aktualizacemi a upgrady přešla na jejich provozovatele. Možná by se u nich daly rozlišovat jednotlivé verze, ale vcelku to nemá smysl, protože používaná je vždy pouze ta poslední. Nemůžete se rozhodnout, že teď už vám to vyhovuje a o žádné novinky nestojíte.

Je to pár měsíců, kdy jsem svou RSS čtečku nahradil Google Readrem. Aplikace na počítači byla téměř dokonalá, ale střídám počítače skoro stejně jako boty a nechtěl jsem číst stejné články dvakrát. Fajn je, že existuje i rozhraní přizpůsobené iPhonu a mobilům obecně, takže se můžete v novinkách přehrabovat téměř kdekoliv. Výhoda webových aplikací pro iPhone je, že jsou jednoduché a tedy i rychlé. Nechcete přece přenášet megabajty složitých stránek přes to pomalé GPRS.

Jak nastoupil iPhone 3G, tak se zřejmě někodo v Googlu rozhodl Reader pro iPhone vylepšit. Reader dříve používající jednu stránku pro titulky a další pro náhled článku se smrskl do jedné dynamické suprstránky, kde klepnutím na název článku rozbalíte rovnou jeho náhled. Zbytečné, ale ještě snesitelné. Horší je to, že pokud jste si chtěli dříve přečíst z náhledu originální znění článku, tak link na něj vedl přes Google Mobilizer, což je služba, která vám přežvýká dnešní složité weby a zbaví je zbytečností, které mobilní zařízení stejně nezobrazí. iPhone třeba má plnohodnotný prohlížeč a při paušálním datovém tarifu vám na objemu dat nesejde, ale rychlost stažení stránky to výrazně pomáhalo. V nové verzi Readru už linky vedou na plnou verzi stránky. A nezměníte to, ani kdybyste se na hlavu postavili.

Samozřejmě chápu, že to třeba většině lidí takhle vyhovuje. Možná ale taky ne. V klasickém světě počítačových aplikací by lidé hlasovali nohama, pár by jich zkusilo novou verzi a pak se třeba vrátilo ke staré. Ostatní by pak třeba ani neupgradovali a vývojář by se nad sebou zamyslel (a pana Sponku v nové verzi zase odstranil). U online aplikace tuto možnost nemáte. Berte nebo neberte.

Tohle není až taková legrace. Možná stárnu, ale já chci prostě najít kohoutek s teplou vodou na stejné straně jako včera a ne jednou za týden zkoušt zda by mu nebylo lépe třeba pod umyvadlem.

Více o konkrétním problému: http://groups.google.com/group/google-reader-troubleshoot/browse_thread/thread/7012e0e12b6ff5a8#

komentářů: 8

eBanka první den ve žlutém - průšvih

Mám rád ranní emaily. Nejčastěji je tvoří notifikační emaily od eBanky, že přišly nějaké peníze. Když dneska nic nepřišlo, tak jsem se rozhodl podívat se na vlastní oči, jestli budu muset jíst jen chleba se solí. Zřejmě ano, ale z jiného důvodu. Za dobu provozu eBanky se nestalo mnohokrát aby, její internetové bankovnictví bylo nedostupné. Většinou to bylo buď ohlášené anebo byl na webu alespoň vysvětlující text. Dostupnost byla opravdu vysoká.

První den se člověk buď vytáhne nebo shodí. Reiffeisenbank se povedlo úspěšně to druhé:

Error 503

Service Temporarily Unavailable

The server is temporarily unable to service your request due to maintenance downtime or capacity problems. Please try again later.

komentářů: 15